Poznámka ČNL:
Když si uvědomíme, že sv. Ludmila, manželka knížete Bořivoje, žila asi v letech 860 -921, kdy byla zvražděna na Tetíně na příkaz její snachy Drahomíry, zatímco rodové jméno Schönbornů se objevuje až na sklonku 14. století, museli mít „naši historici a genealogové“ jistě plné ruce práce, než se jim podařilo zjistit, že kardinál Ch. Schönborn je přímým potomkem sv. Ludmily. Byl to jistě nadlidský výkon, co podali.
Chybí snad „zatím“ jen důkazy, které by mohly podepřít uvedené tvrzení. Dokonce ani jejich jména objevitelů neznáme. Dozvíme se to i ono? Pokud ano, pak teprve budeme moci vážit, jak jejich objev je doložený. Přikloníme- li se poté k tvrzení pana starosty Martina Hrdličky, pak další naznačené možné souvislosti s tímto historickým objevem, zásadně skončí. Pokud však se nám potřebných důkazů o tom, že pan kardinál je přímým potomkem sv. Ludmily, nedostane, pak je zcela přirozené, že někteří z nás si mohou různé klást otázky, proč tento „historický objev“ spatřil světlo světa, komu asi může sloužit?
Když víme, že pan kardinál pochází z rodiny, která byla přesídlena z Československé republiky po roce 1945, a nadto je i od r. 2018 nositelem Evropské ceny Karla IV., jíž uděluje tzv. sudetoněmecký landsmanšaft, je možné, že nyní se hraje hra, která má celkově posílit pozice landsmanů v ČR. Jak dát do souvislosti možné hrátky o uspořádání sjezdu SL na území ČR se vším uvedeným? Nemáme potřebné informace. Uvedenou možnou souvislost však nemůžeme vyloučit. Jen čas a události s ním spojené mohou ukázat, oč jde. Sledujme však další dění! Snad včas budeme moci zareagovat a zabránit nejhoršímu.
Údaje o rodu Schönbornů ukazují, jak složitý je problém. Ani z české strany, pokud máme dojít k tomu, že pan kardinál Ch. Schönborn je přímým potomkem sv. Ludmily, nejde o jednodušší řešení. Z níže uvedených historických údajů celkově vyplývá, pracnost díla. Pro představu je uvádíme tak, jak jsme je převzali z Wikipedie.
Rodové jméno Schönborn
Rodové jméno Schönborn se objevuje poprvé v roce 1373 v souvislosti s hrabstvím Katzenelnbogen, kdy Gilbrecht ze Schönbornu, sloužil jako vazal u Eberharda V. Katzenelnbogenského. Později se panství ve Francích a oblasti u Mohanu stalo jedním z německých státečků v čele s rodem Schönbornů, sídlící jižně od Bamberku a jihovýchodně od Würzburgu. Schönbornské území povýšilo do panského stavu ve 14. století, a to do stavu baronského roku 1663 a později, v roce 1701, do hraběcího. Roku 1717 bylo rozděleno mezi Schönborn-Heusenstamm (v Heusenstammu) a Schönborn-Wiesentheid (ve Wiesentheidu).[1]
V 19. století se vyčlenila česká linie rodu, jejímž zakladatelem byl Friedrich Karl (1781–1849). Do této linie patřili např. Ervín Damian Hugo (1812–1881, český politik), František (1844–1899, kněz a od roku 1889 kardinál) a také dvojčata František (1899–1964) a Ervín (1899–1984), signatáři Národnostního prohlášení české a moravské šlechty v září 1939.[2]
Gerard (1385–1416)
Gerard (1416–1460)
Jan II. (1460–1490)
Jan IV. (1490–1529)
Jiří II. (1529–1560)
Filip (1560–1589)
Jiří IV. (1589–1613)
Filip Ervín (1613–1668), od roku 1663 baron
Filip Ervín (1663–1668)
Jan Ervín (1668–1705), od roku 1701 hrabě, společně s:
Jan Ervín (1701–1705)
Melchior Bedřich (1705–1717)
Rozděleno mezi rodové linie Heusenstamm a Wiesentheid.
Hugo Damián Bedřich Karel František Ervín (1739–1817)
Bedřich Karel Josef (1784–1862)
Ervín Damián Hugo (1812–1881)
František Paula (1844–1899) byl český římskokatolický českobudějovický biskup a později arcibiskup pražský a kardinál.
Jan Filip Maria Karel Herbert Ferdinand (narozený roku 1943)
František Jiří (1682–1756)
František Filip Josef (1768–1841)
Ervín Damián Hugo (1791–1864)
Ervín Bedřich Karel (1842–1903)
Bedřich Karel Ervín (1869–1932)
Jiří Ervín Karel (1906–1989)
Jiří Bedřich Karel František Ervín Apollonius, dědičný hrabě (1932–1973)
Bedřich Karel (narozen roku 1938)
Vincent
Schönborn-Heusenstamm je někdejší německý státeček v čele s rodem Schönbornů, který se nacházel na jihu dnešního Hesenska. Schönborn-Heusenstamm patřilo pánům ze Schönbornu a přešlo jako dědictví na Schönborn-Wiesentheid v roce 1801.
Anselm František (1717–1726)
Anselm Pohrobek (1726–1801)
Damián Hugo Filip ze Schönbornu-Buchheimu, nástropní malba – portrét od Januarius Zick na zámek Bruchsal
Schönborn-Wiesentheid je někdejší hrabství v Dolních Francích, severozápadní části dnešního Bavorska, jež zahrnuje množství oddělených oblastí rozkládajících se od řeky Regnice až k Mohanu východně od Würzburgu. Schönborn-Wiesentheid byl součástí panství Schönborn a připadlo druhé linii rodu, Schönborn-Heusenstamm v roce 1801. Roku 1806 bylo panství Schönborn-Wiesentheid mediatizováno pod Bavorsko, což pro hrabata znamenalo pozdější uznání titulu Jeho/Její Osvícenost.
Rudolf František Ervín (1717–1754)
Josef František Bonaventura (1754–1772)
Damián Hugo Ervín (1772–1806)
František Ervín Damián Josef (1776–1840)
Hugo Damián Ervín (1805–1865)
Artur František Maxmilián (1846–1915)
Ervín Klemens Chlodovík Karel Maria (1877–1942)
Bedřich Karel Antonín (1916–1998)
Filip Ervín Antonín (narozen roku 1954, vzdal se titulu v roce 2004).
Pavel Antonín (narozen 1962)
Tato hraběcí rodina dala mnoho hodnostářů katolické církvi:
Jan Filip ze Schönbornu (1605–1673), arcibiskup mohučský, Biskup würzburský a wormský. Jeho současníci jej uctivě oslovovali jako „Moudrý“, „německý Šalamoun“ a „německý Kato“.
Lotar František ze Schönbornu, synovec předešlého, stal se arcibiskupem mohučským (1695–1729) a biskupem bamberským (1693).
Damián Hugo Filip ze Schönbornu, Kníže-biskup špýrský (1719–1743) a biskup kostnický (1740), byl také kardinál. Vykonal mnoho dobrého pro špýrskou diecézi a byl proslulý svou vytříbeností, vzděláním, mírností a zbožností.
František Jiří ze Schönbornu, arcibiskup trevírský (1729–1756) a biskup wormský (1732). Bedřich Veliký a Marie Terezie jej oslavovali jako skvělého panovníka.
Jan Filip František ze Schönbornu, biskup würzburský (1719–1724).
Bedřich Karel ze Schönbornu (3. března 1674 – 26. července 1746), biskup bamberský a würzburský (1729–1746). Narodil se v Mohuči. Poslední preláti byli bratři a vnukové Lotara Františka.
František Paula hrabě ze Schönbornu (24. ledna 1844 – 6. června 1899). Narozený v Praze, stal se pražským arcibiskupem v roce 1885 a kardinálem v roce 1889.
Kryštof kardinál Schönborn (* 22. ledna 1945 ve Skalce u Litoměřic) je od roku 2006 vídeňským arcibiskupem.